Menopauza

Menopauza, přechod či také klimakterium jsou různé výrazy používané pro období v životě ženy, kdy vlivem stárnutí dojde k vymizení menstruačního cyklu. Věk, kdy k tomuto přirozenému jevu dojde je poměrně individuální, ale nejčastěji přichází mezi 45 a 55 rokem. Zatímco u mužů dochází k tvorbě spermii během celého života, u žen se zárodky vajíček tvořící folikulu formují již v raném stádiu vývoje plodu. Počet těchto zárodečních folikul je v době první menstruace něco přes 400 000. Tyto folikuly se během cyklu podílí na produkci estrogenů a v rámci naprogramovaného pochodu je jen jednomu dovoleno dozrát, zbytek se rozpouští. Každá žena má tak v zásobě přibližně 400 až 450 cyklů. Podle názoru odborníků je tato omezená zásoba vajíček přirozenou ochranou, neboť postupem času se chromozomy ve vajíčku stávají náchylnější k možnému poškození či mutaci při dělení. Tyto názory podporuje i zvýšené množství chromozómových nemocí u potomků starších matek.


Jelikož estrogeny hrají podstatnou roli v životě každé ženy, poklesem jejich hladiny se dostavuje i celá škála komplikací, jenž podle závažnosti rozdělujeme na lehký, střední a těžký syndrom. S akutních potíží jsou nejčastější návaly horka spojené se zvýšeným pocením. Tyto návaly v nočních hodinách způsobují poruchu spánku, nespavost. Snížená hladina hormonů se projevuje i na pokožce. Ta náhle nezadržuje tolik vody a rychleji se vysušuje, což vede k jejímu zrychlenému stárnutí a tvorbě vrásek. Hladinou estrogenů je ovlivňována i mozková aktivita. Dostavuje se bolest hlavy, únava, pocity malátnosti, nervozita, neklid, nesoustředěnost, změny nálad a deprese. Vlivem nedostatku ženských hormonů dochází i k úbytku výstelky na povrchu pohlavních orgánu. Pozvolna dochází ke změnám, sliznice je sušší a zranitelnější. Změnou prochází i vnitřní prostředí, úbytek přirozené mikroflóry nabízí více prostoru pro patogeny. To zvyšuje četnost bakteriálních infekcí a zánětů.


Ovlivněna je i močová trubice, jenž ochabuje a při zvýšení nitrobřišního tlaku může docházet k nechtěnému úniku moči. Stresová inkontinence lze však opětovným posílením svalů pánevního dna zmírnit či úplně zastavit. Dochází i ke změně v ukládání tuků. Náhle jakoby přestala platit veškerá pravidla a tuk se začíná hromadit i mimo obvyklá místa. To sebou často nese nárůst hmotnosti, velice často spojený se zvýšenou hladinou cholesterolu. To by samo o sobě nebylo příliš příznivé pro naše srdce. Avšak estrogen má ještě další důležitou funkci, podílí se na ochraně cév. Po menopauze dochází k vyrovnání počtů případů ischemické choroby srdeční s muži. Estrogen zasahuje i do schopnosti vázat vápník v kostech. Podle některých studií dochází u žen po menopauze k razantnímu odvápnění kostí, jenž může dosáhnout až 30% jeho objemu. To sebou nese úbytek kostní hmoty. Ten může vést až k řídnutí kostí, čili osteoporóze. Ta se projevuje bolestmi zad a později i snadnou lomivostí kostí.


Pro zabránění řídnutí kostí je podstatné doplňovat tělu dostatečné množství vápníku a pravidelný pohyb. Ač to může znít nepochopitelně, je to právě adekvátní pohyb, který napomáhá tvorbě a utužování kostní hmoty. Celkové projevy lze odstranit či alespoň zmírnit hormonální substituční terapií. Ta je založena na doplňování pohlavních hormonů v nízkých dávkách. Tím se docílí s minimálním rizikem vedlejších příznaků normalizace hladin hormonů.